Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jezevčík

Když se rozhodnete pořídit si jezevčíka musíte se rozhodnout jakého vlastně chcete. Jezevčíci mají řadu variet. Existují různé velikosti, typy srsti a zbarvení. V podstatě je jezevčík krátkonohý, dlouhý pes, malý postavou, ale velký svou osobností. Nos má nízko u země a tak jeho pozornosti nic neunikne. Jeho čichové schopnosti byly známy lovcům už v 15 století a jeho postava byla prvním předpokladem k jeho loveckému využití. Jezevčík vznikl od starých německých loveckých psů, od německých honičů. Tito jezevčíci (dachshundi) se různě křížili s malými psy typu teriéra a tak postupně vznikly různé formy dnešního jezevčíka.  Bez ohledu na velikost, typ srsti a barvu jsou všichni jezevčíci výborní stopaři, mají nebojácnou povahu a skvělé vlohy k hrabání což z nich činí ideální norníky. 

Existují tři typy srsti jezevčíků : hladkosrstý, dlouhosrstý a drsnosrstý. Nejstarším je hladkosrstý, později v důsledku křížení s jinými plemeny se vyvinul dlouhosrstý a jako poslední byl drsnosrstý. Zbarvení srsti je dnes mnoho. Mohou být černí, černí či bílí s pálením, červení, červenožlutí, žlutí, tygrovaní nebo žíhaní. U drsnosrstých jezevčíku je to pak zbarvení divoké a jezevčí. Dále rozlišujeme tři velikosti (rázy) jezevčíků. Normální (standart), s hmotností od 6 - 9kg, v Anglii až do 15kg. Trpasličí, obvod hrudníku do 35cm. Králičí, obvod hrudníku do 30cm. Ve Velké Británii se jezevčíci dělí na rázy podle hmotnosti, v ostatních zemích sdružených v FCI (Fédération Cynologique Internationale = Mezinárodní kynologická federace) podle obvodu hrudníku.

Postava jezevčíka by měla být nízká, protáhlá, ale pevná. Končetiny krátké, svalstvo dobře vyvinuté, smělé držení hlavy, s moudrým výrazem. Navzdory nepoměru končetin k tělu nesmí být jezevčík omezen v pohybu a působit neohrabaně, zmrzačeně, vyzáble. Plemenné znaky jezevčíka jsou stanoveny standardem, který je určován Německým klubem jezevčíků a uložen u FCI. Zde je malý výtah plemenného standardu jezevčíka : Hlava je protáhlá do délky a ostře zvýrazněná. Měla by se rovnoměrně zužovat směrem ke špičce nosu.Ploše klenuté temeno hlavy bez čelního sklonu přechází do jemně utvářeného, lehce klenutého nosního hřbetu. Nadočnicové oblouky jsou silně vystouplé. Nosní chrupavka a čenich jsou dlouhé a úzké, nozdry rozevřené. Pysky jsou pevně napjaté, dobře kryjí spodní čelist, s lehce vyznačeným koutkem. Tlama je daleko roztažitelná, rozeklaná až na linii očí. Chrup a čelist jsou silně vyvinuté s přesně do sebe zapadajícími špičáky. Oči jsou středně velké, oválné ve tvaru mandle, uložené po stranách hlavy. Mají jasný, energický a přesto přívětivý výraz. Jezevčíci všech barev by měli mít barvu očí zářivě tmavě červenohnědou až černohnědou. Skelné, rybí či perleťové oči u šedých a skvrnitých psů nejsou sice vadou, ale nejdou žádoucí. Uši jsou nasazené vysoko, ale ne příliš vepředu, nejsou příliš dlouhé, pěkně zaokrouhlené, ani úzké či špičaté nebo tvořící záhyby a jsou dobře pohyblivé. Předním okrajem těsně přiléhají k lícím. Krk musí být dostatečně dlouhý, svalnatý a suchý. Neměl by mít volnou kůži na hrdle a má být lehce klenutý v šíji a nesený volně vysoko. Přední končetiny odpovídají namáhavé činnosti pod zemí, jsou svalnaté, silné, dlouhé a široké. Jezevčík má po pěti prstech na obou předních končetinách, z nichž na čtyři našlapuje. Přiléhají těsně k sobě, články prstů jsou výrazně klenuté, se silnými drápy a hrubými polštářky. Trup - hřbet má mít vysoký a dlouhý kohoutek a mírné klenutí v bederní oblasti. Hrudní kost je pevná a silně vystupuje tak, že se na obou stranách ukazují jamky. Při pohledu zpředu je hrudní koš oválný, je prostorný a umožňuje srdci a plícím široké uložení. Žebra jsou rozložena daleko dozadu a vedou pozvolna až k břišní linii. Břicho má být mírně vtažené. Zadní končetiny jsou v horní části plně svalnaté, dlouhé, oblé a široké. Pánev není příliš krátká, je silně vyvinutá a mírně šikmo postavená. Stehna mají být silná a dostatečně dlouhá, kýty plně zakulacené, kolena široká a silná. Tlapky mají čtyři těsně uzavřené a klenuté prsty, stejné jako na předních končetinách. Celá noha má našlapovat na polštářky chodidla, nikoliv na drápy. Při pohledu zezadu mají být zadní končetiny úplně rovné. Ocas má být nasazen v téže linii jako páteř a s mírným prohnutím se zužuje ke špičce. Dále v plemenném standardu jezevčíka píši souvislosti mezi barvou srsti, nosu a drápů a zvláštní znaky druhů osrstění. Pokud máte zájem o plné znění plemenných znaků jezevčíka můžete si pořídit příručku v Klubu chovatelů jezevčíků v ČR.

 

 
 

 

Anketa


CD Vet přírodní lékárna pro psy


Email




Statistiky

Online: 2
Celkem: 183653
Měsíc: 1599
Den: 35